Úvodní stránka > Novodobý veterán

Novodobý veterán

Za novodobé válečné veterány označujeme účastníky zahraničních misí, kterých se Česká republika, resp. tehdejší Československo, začala účastnit po roce 1989. První takovou misí bylo vyslání čs. protichemické jednotky do Perského zálivu v roce 1990 pod hlavičkou OSN. 

Poté následovaly mise v zemích bývalé Jugoslávie, v Iráku, Kosovu či Afghánistánu přehled aktuálních misí.


Podle zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění účinném do 31. 5. 2014 je válečným veteránem příslušník ozbrojených sil (Armády ČR, Vojenské policie, Policie ČR), který nepřetržitě alespoň po dobu 30 kalendářních dnů konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo službu v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Výjimkou z této časové lhůty jsou případy, kdy v místě výkonu služby utrpěl újmu na zdraví nebo vykonal záslužný čin, popřípadě samotná mise trvala kratší dobu.

S účinností od 1. 6. 2014 byla provedena novela zákona č. 170/2002 Sb., podle níž se budou posuzovat mise zahájené po tomto datu.

Dle § 3 odst. 1 zákona č. 170/2002 Sb., ve znění zákona č. 88/2014 Sb.,je válečným veteránem státní občan České republiky, který po 8. květnu 1945 jako voják v činné službě, příslušník armády, která v rozhodné době byla považována za armádu spojeneckou, nebo příslušník armády státu, jehož je Česká republika právním nástupcem, (dále jen "voják") anebo jako příslušník bezpečnostního sboru konal službu

  • a) nepřetržitě alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací,
  • b) v souhrnu nejméně po dobu 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, než je uvedeno pod písmenem a), které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem; nejkratší započitatelná doba podle tohoto ustanovení však činí nejméně 90 dnů nepřetržitého výkonu služby, nebo
  • c) jednotlivě v zahraničních misích po dobu kratší než dobu podle písmene a) nebo b), kdy však celková doba služby po vzájemném sečtení činí alespoň 360 kalendářních dnů; doba výkonu služby v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací kratší než doba uvedená pod písmenem a) se v tomto případě do celkové doby služby započítává čtyřnásobně, pokud po tomto přepočtu dosáhne nejméně 90 dnů.

Podle § 3 odst. 2 zákona č. 170/2002 Sb., ve znění zákona č. 88/2014 Sb., je válečným veteránem rovněž státní občan České republiky, který jako zaměstnanec ústředního orgánu státní správy, bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil (dále jen "zaměstnanec") plnil úkoly v místě ozbrojeného konfliktu anebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo v jiné zahraniční misi, a to po dobu stanovenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo c).

Podle § 3 odst. 4 zákona č. 170/2002 Sb., ve znění zákona č. 88/2014 Sb.,do doby nelze započíst dobu služby nebo plnění úkolů, které byly vykonávány ve prospěch režimu jednajícího v rozporu se zásadami demokratické společnosti, respektující práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech.

Ministr obrany může rozhodnout o odstranění tvrdosti zákona v případech, kdy:

  • mise byla ukončena v kratší lhůtě
  • osoba vykonala mimořádně záslužný čin
  • soba utrpěla bez vlastního zavinění v průběhu mise újmu na zdraví a mise jí z toho důvodu byla ukončena.

Status válečného veterána sice vzniká při splnění zákonem definovaných podmínek přímo ze zákona, avšak k jeho prokázání je nutné získat osvědčení, které vydává Ministerstvo obrany.


Spolky sdružující novodobé válečné veterány

Československá obec legionářská (ČsOL)

Sídlem organizace je Praha a má pobočky v jednotlivých krajích. Sdružuje bývalé vojáky československé zahraniční armády z doby 2. světové války a taky novodobé válečné veterány. ČsOL přispívá k obnovení národní hrdosti, demokratických a bojových tradic v armádě, usiluje o zachování míru a bezpečnosti v souladu s Chartou Spojených národů a dodržování lidských práv a svobod. Spolupracuje s historickými ústavy, školami a jinými institucemi při zpracování dějin a jejich využití při výuce, napomáhá při obnově, zřizování a udržování památníků, čestných pohřebišť a jiných památných míst bojů českých vojáků a to jak v České republice, tak v zahraničí. Je členem Světové organizace válečných veteránů. ČsOL úzce spolupracuje a prohlubuje vztahy s Armádou České republiky.

Předsedou je plk. MUDr. Pavel Budinský, Ph.D., MBA

Kontakt: Sokolská 33, 120 00 Praha 2, tel.: 224 266 241

Sdružení válečných veteránů ČR

Sídlem organizace je Praha, pobočky má v jednotlivých krajích. Organizace sdružuje osoby, které jsou válečným veteránem v duchu zákona č. 170/2002 Sb. Cílem organizace je především trvalá péče o zdravotní a sociální potřeby válečných veteránů ČR. Aktivně se podílí na činnostech směřujících k šíření dobrého jména ČR, historie a úspěchů Československé armády , Armády České republiky a Policie ČR. Je členem Světové organizace válečných veteránů. Úzce spolupracuje s Československou obcí legionářskou.

Předsedou je plk. MUDr. Pavel Budinský, Ph.D, MBA.

Kontakt: P.O. BOX 64, Sokolská 33, 120 00 Praha 2, e-mail: svvcr@seznam.cz

 

Nahoru